Milý autore, váš článek o výskytu velkých mravenců ve středních Čechách mne živě zaujal. Jsem amatérka, moc se v tematice nevyznám, ale vaše postřehy jsou cenné. A ty nádherné fotky. Přírodu mám ráda a pojí se mi s ní četné zážitky rozmanitého druhu. Už jako děvče jsem ráda lehávala na louce a snila při pohledu na plynoucí oblaka a tu obyčejně nějaký ten mraveneček zabloudil a vlezl, kam neměl. To vám povím, že dalo práci ho vytřepat...Málem bych zapomněla, Jiří dnes mimo domov, prý školení. Tak nevím..... (Hedvika)
Děkuji za laskavé přijetí mého článečku. Přiznám se, téma je běžnému čtenářstvu blogů dost odlehlé a reakcí se člověk obvykle nedočká, a tak každá potěší. Mravenci jsou mým celoživotním zájmem. Lidé mne - znovu se přiznávám - totiž zklamali..Hlavně ženy. Jsem hluboce citově založen a nesnáším lež a podrazy. Žiji ponejvíce sám a nejkrásnější chvilky jsem prožil při pozorování mraveniště.. Počítám s tím, že uveřejním celý cyklus článečků o tzv. mravenci středočeském jako modifikaci mravence evropského s přihlédnutím ke krajovém výskytu..Rád zodpovím i dotazy, pokud budou k tématu. Nerozumím zmínce o Jiřím. Taky entomolog? Nebo mravenec? Vtípek jsem si dovolil, vážená paní. Uvítal bych i jeho reakci. Čím více nás bude.. (Mravencolog)
Tady ji máš, moulo! Mám mravenčení v zádech a po celym těle..Růža hlídá každý můj pohyb a každou myšlenečku a ty víš, ke komu míří.. Má oči a uši všude. Sem piš bez obav. Toho vola nikdo nečte. Vybíral jsem pečlivě a dlouhodobě. A porovnával čtenost..Tvůj mraveneček..P.S. Budeš mi muset vyprávět, jakými cestičkami po tobě ti mravenečci lezli.. ( Rosťa)
Vulgarity na blogu to je to, co mne znepokojuje, a vůbec úpadek mravů ve společnosti.Jak jinak je tomu v mravenčí říši. Proto jsem vlastně prchl k mravencům. Jsou pilní, cílevědomí a jejich život má pevný řád..Mohu doporučit firmu na krmení i vhodná formikária na umělý chov. Upozorňuji, koupě ve velkém je se slevou. Rovněž mohu zprostředkovat kontakt.. (Mravencolog)
Mravenečníku, piš si svoje cinty, kam chceš, a nás nech na pokoji. Buď rád, že se ti někdo ozve. Já píšu docela k věci. Má postel mi připomíná mraveniště, mám mravenčení po celým těle, když na tebe, Heduš, vzpomenu..Hádej proč! Mravenečníku, to ty asi neznáš, leda by sis lehl do mraveniště, což možná právě činíš..Je pořád doma ten tvůj jezevec?? (Rosťa)
Rosťo, nech toho. Nenavážej se do lidí, které ani neznáš a kteří ti neublížili. Omlouvám se, pane mravencologu, on není takový..Umí být docela milý..Tedy někdy. A ne často..Ach, jo..Jiří je v garáži pod autem. Prý klepe motor. Nosím mu tam lahváče. Chmatal po mně těma prackama od šmíru. Fuj! Mám pár minut pro sebe..Včera nepříjemné otázky. Úplný výslech. Dotíral. Bože, kdy já budu mít klid. Vy chlapi! Asi se dám taky na mravence..(Hedvika)
Jako bych ležel v mraveništi a ne na prostěradle.. (Rosťa)
Paní Heduš, za vaše poslední slova vás chválím a zvu vás na společnou vycházku s námětem vysloveně přírodovědným. Objevil jsem lokalitu s výskytem vzácných mravenců v odlehlé části Brd, kde nepotkáš živáčka. Doporučuji uzavřenou obuv. Po ránu bývají mlhy..I mravenci mají své královny..Já myslím už ji našel.. (Mravencolog)
Mravenečníku..rozbiju ti hubu a nacpu ti ji do mraveniště..Nech Hedviku..Nepleť jí hlavu. (Rosťa)
Copak je to tady? Jaká Heduš a jaký Rosťa. Co za vola je ten Mravencolog? (Jiří..)
Ztrácím přehled na svém blogu. Prosím adminy o zásah... (Mravencolog.)
Počkám si na vás oba..Hampejz mi z rodiny dělat nebudete... (Jiří)
Pamatuji si z dětství na krásnou básničku..Začíná to Polámal se mraveneček...Přiznám se, že právě ta nasměrovala moji životní dráhu směrem k mravencům..Nikdy jsem toho nelitoval, ale teď trochu.. (Mravencolog)