Nahoře i dole na Dolním rynku...
Postávám už chvíli u drátěného plotu (se mnou několik jiných zvědavců) a pozoruji předka, vlastně to málo, co z něho zbylo (nos tedy určitě ne). Feudál to asi nebyl..Spíše počestný měšťan. Co to bylo za chlapíka? Jaký měl život? Jak na tom byl majetkově? Měl kříž s ženskými? Uniká mi jeho fyzická podoba. Jestlipak měl děti..S námi tu stojí příslušník městské policie. Majestátní figura, to se musí uznat. Je docela informovaný a má historii města v malíčku. Asi je tady často a doma ještě studuje. Místo lapání zlodějů..
Na výkopišti, rozděleném do čtverců kolmo připevněnými plastovými lahvemi, se povalují známé předměty: hrníček, zpola naplněná sklenička, termoska, konvice, pohozené rukavice a dokonce si tu někdo postavil i vyhrávající tranzistorák. Obrázek typického archeologického pracoviště dokreslují prkna i dřevěné plošiny položené přes okraje výkopů, aby se dalo přecházet či jezdit s kolečky. K tomu připočtěme kus starého zdiva, trámek vystupující ze země i špičky začernalých kůlů v půlkruhu. Nějak se nám ta staletí promísila. Na dně jámy je docela hemžení a je tu občas skoro k nehnutí. Hezká slečna táhne za sebou theodolit a hledá místo, kde by ho postavila a začala vyměřovat. Zamračený brejláč si poznamenává údaje do velkého notesu. Asi šéfik, předpokládám. Mezi kopáči převládají Romové a odvádějí tu užitečnou práci.
Kopání do země má v této lokalitě tradici a při připravované rekonstrukci náměstí (kolikáté už?) se naskytla příležitost navázat na předchozí výzkumy. Cílem bylo objevit základy kaple svaté Markéty doložené z 15. století (o sto let později se bourala), případně nalézt pozůstatky ještě mnohem starší stavby románského typu. A opravdu se podařilo vykopat základy kaple i s částí podlahy z břidlicových desek a dokonce i roh kamenné zděné stavby románského stáří (neví se ovšem zda určení světského či církevního). Odkryla se i další část již předtím objeveného pohřebiště - konkrétně dvacet hrobů s kosterními pozůstatky (jeden nebožtík s uťatou hlavou). Nejvíce odborníky nadchl objev tří dětských hrobů i s rakvemi.
To není vše, co tu máme na ukázání. Uprostřed náměstí obstoupeného starobylými patricijskými domy se už dávno rozložily dvě kašny (Jupiterova a Neptunova) a někde mezi nimi se vypíná do výše zhruba 15 metrů mariánský morový sloup.
Od časů moru uplynulo tři sta a více let, ale i dnešní svět má svá nebezpečenství. A taky radovánky, skrze něž na strasti života a světa zapomínáme..
V předvánočním čase tu tak vyrostly na dvě desítky stánků a především - už druhý rok za sebou - i kluziště. Klíčovým artiklem, jenž jde hodě na odbyt, je punč. Oblak skořicové a hřebíčkové vůně se táhne nad okolím a konzumenti nápoje u pultíků rokují o jeho kvalitě..
Bruslí se gratis, a to je příjemná změna proti loňskému roku..
I tu jde občas o kostečky..
To mohu potvrdit..
Ještě pobolívají..
Jan Vargulič
Jehla hledačka
Tak si mne ta jehla, lesklá a ostrá, mezi mnoha a mnoha lidmi našla, bodla a vpravila mi do ramene onen snad zázračný mok (pfizer). Zdvořile jsem se po chvíli zeptal, kdy se bude bodat, že čekám. Odvětili, že už se stalo.
Jan Vargulič
Četná pozorování
..rázu přírodovědného mívám sedě u svého puzzliště a vyhlížeje ven na blízkou (dosáhl bych rukou?) střechu od sousedního baráku a úzký proužek nebe nad ní. Nekonečná říše živočichů všech tvarů a forem je pro mne žel zredukována..
Jan Vargulič
Registrovanej
Díky výpomoci lidí tady okolo jsem šťastně (či nešťastně) registrovanej, mám své číslo (nikomu je neřeknu ani manželce), prý PIN, hluboko vpálené do ještě trochu živého masa jak to dobytče tam kdesi na už ne tak divokém Západě.
Jan Vargulič
Ach, léto
Při šumění topolů, vlastně jen jednoho, sedával jsem na balkonu - já kripl - uprostřed i na okrajích žhavého léta s knihou v ruce, sedával a pospával poblíž truhlíku, byl ve výši mé hlavy a pěstovali jsme v něm afrikány. Kde se..
Jan Vargulič
Pěkné okamžiky
Dívám se na ligový fotbal, zatímco žena vedle v kuchyni probírá sáčky a pytlíky s potravinami a vyřazuje ty s prošlou záruční lhůtou (já kupodivu procházím dále, i když jsem vlastnostmi taky pytlík). Poznamenávám k ní, že zápas..
Jan Vargulič
Dům holubí
"Mávání perutí víří prach./ Ptáci krouží a neznají strach,/ měl jsem rád starý dům, jeho práh.." Tak nějak zpíval kdysi Jiří Schelinger. My bydlíme už dvacet let ve starém baráku a kolem nás jsou seskupeny do nepravidelného..
Jan Vargulič
Drsně a velmi nevhodně
Až vymřou všichni, nikdo nám nebude kazit tak zvané reprodukční číslo tím, že infikuje někoho dalšího. Poznamenávám na okraj zprávy, že za včerejšek, kdy se v počtu nově infikovaných zadařilo (7722 nově nakažených), nám konečně..
Jan Vargulič
Štěstí
Bývaly doby (před rokem dvěma), kdy jsme mohli domácí štěstí rozhazovat kolem sebe plnými hrstmi a ještě dost zbylo. V koupelně totiž měl své stálé sídlo pavouček a pak přibyl ještě jeden. Teď už - možná s nástupem Covid krize -
Jan Vargulič
Šťastlivci
Přečetl jsem si z novinových titulků - dál jsem ze slušnosti očima nešel -, že nejbohatší Čech Petr Kellner zchudl letos o 57 miliard a přesto mu pořád ještě pár drobásků zbylo. My doma žijeme sice z ruky do úst (obvykle ovšem..
Jan Vargulič
Poezie v hrobě
I nejlepší poezie skončí jednou v hrobě spolu s těmi, co ji napsali, i když je samozřejmě ve svých čtenářích pořád stále živá. Rimbaud a Verlaine, dva tzv. prokletí básníci, po sobě stříleli, ale asi se i milovali a byl mezi nimi.
Jan Vargulič
Jan Werich s volebním lístkem
Pomalu, hodně pomalu, se prokousávám třísvazkovou Korespondencí V + W, kterou spolu vedli od počátku padesátých let, kdy Voskovec emigroval do USA. Už se dostávám téměř na poslední stránky a nějak se mi dál v textu nechce,..
Jan Vargulič
Vývoj Mikuláše
Už ne Milion chvilek, ale Tři tisíce statečných takovým vývojem prochází Mikuláš Minář, předseda Chvilek, jenž nyní dává svůj čelný post k dispozici a směřuje k založení politického hnutí, s nímž chce vstoupit do parlamentu.
Jan Vargulič
Doma je doma
Uposlechnu výzvu plukovníka Prymuly (je vyšší šarže jak já, pouhý nadporučík v záloze) shodou okolností i ministra všeho našeho zdraví, a s těžkým srdcem zůstanu o prodlouženém a deštivém víkendu doma. Je to ode mne velká oběť,..
Jan Vargulič
Kráska
Rád se dívám na ženské, upoutává mne jejich krása i nevypočítatelnost, dobrota srdce, ale i zrádnost. Vím, že si musím dát pozor, abych nenaletěl, ale upřímně řečeno mám k tomu naletění stále méně příležitosti a já bych tak rád
Jan Vargulič
Poezie je všude. I v Covidu 19
Dívám se právě na hlášení o Covidu 19 - co jiného taky že - a nevěřím svým očím. Stojí tam na obrazovce: "Covidu je hodně, ale je málo nebe..". Pak se podívám pozorněji a vidím, že zbytek posledního slova je skryt za postavou..
Jan Vargulič
Konzultantka
Dříve se tomu říkalo nevěra nebo mimomanželský vztah (pomíjím jadrnější výrazy). Zdá se mi, že pro tento fenomén se začíná prosazovat nové označení, totiž konzultantka. Aspoň jí prý je mladá sexy blondýna zaměstnaná u šéfa..
Jan Vargulič
Mít lokty..
Ze setkání premiérů a prezidentů států Evropské unie si toho moc nepamatuji (taky jsem tam nebyl že..), ale přece jen něco. Konkrétně ten moment, že jdou kolem sebe dva z těch mocných šášulů a vytrčí před sebe ostrý loket..
Jan Vargulič
Správce střech..
Na stará kolena jsem povýšil a vysoko nad hemžením lidí jsem správcem místních střech a vrchním velitelem zdejších poštolek a holubů a zjišťuji, že námi očima často navštěvovaná rodinka poštolek má prokazatelně nejmíň tři členy.
Jan Vargulič
Stav naprosté nouze...
Skončil nám "nouzový stav", a tak jsme se doma konečně pořádně rozšoupli. Měli jsme prima vycházku na balkon (tři kroky tam a tři kroky zpět) a pak po zdravém pohybu na čerstvém vzduchu s výhledem na blízké střechy..
Jan Vargulič
Kecy v kleci..
Už i my máme v rodině ztráty. Králda, jenž se s námi více než 10 let prochroupával životem, najednou není a klec je prázdná, Náš byt je taky klec a podobně i celé Česko je klíckou, ovšem nevím, jestli útulnou, ale žít se v ní dá.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x