Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesrovnatelné triumfy - vítězství pracujícího lidu a výhra mého těla (ne ovšem konečná)..

26. 02. 2017 9:32:50
Slavíme a spíše vlastně neslavíme vítězství pracujícího lidu před sedmdesáti lety. Já tehdy ještě nebyl pracujícím lidem (byl jsem jím vůbec kdy?). Co by dítko navštěvoval jsem totiž národní školu v městečku.na severní Moravě..

Onoho únorového dne roku 1948 slyšel jsem nejprve v poledne po cestě ze školy mohutné houkání sirén a pak později z rádia už doma v kuchyni hlas náhle mocného muže, jenž prý právě přišel z Hradu (mrzlo a půjčili mu čepici), aby se tam o pár měsíců později po smrti svého předchůdce slavnostně nastěhoval a opíjel se zde vším, co jako vládce nad osudy lidí teď už může, a taky ovšem alkoholem. Měl tam na Hradě velký stůl a na něj mu kladli žádosti o milost odsouzených k trestu smrti oběšením. Šmahem je zamítal. I svému nejbližšímu kamarádovi..

Z odstupu mnoha uplynulých let a po četných životních zkušenostech to pak pro mne znamená, že dávno nevěřím na žádná velká vítězství, i když se zdá, a mám z toho radost, že právě teď v únoru (samozřejmě jiném, ale taky mrazivém) právě vyhrávám první bitvu (asi jen přestřelku) nad něčím zlým a nekalým, co se usídlilo v mém těle. Aspoň mi to s úsměvem oznámila milá paní doktorka V. a já jí na slovo věřím. Má přece tituly a přesná data z přístrojů. Přesto ani tady to neberu jako úplný triumf, ale spíše jako odklad události, jež jednou nutně přijde. Ať si dává na čas nebo na dva..Prodlení nebudu reklamovat. Poslušně polykám patáky a nechám si do žíly odkapávat všechny jedy světa, aby se proměnily v životodárné látky a nesly mne kodrcavě dál do budoucnosti..Sice ne světlé, ale aspoň přijatelné..


Brzy jazyk bílým nazývati..Ne v Ruzyni, ale u nás doma..

Autor: Jan Vargulič | neděle 26.2.2017 9:32 | karma článku: 12.03 | přečteno: 201x

Další články blogera

Jan Vargulič

Zrůdka..

K našemu pejskovi chováme něžné city a říkáme mu Zrůdka. On to stejně nevnímá a je mu to srdečně jedno. Pilně se věnuje zlobení všeho druhu a je v tom oboru mistr. Často mu taky říkáme hodný pes, i když jím není.

23.8.2017 v 8:55 | Karma článku: 18.53 | Přečteno: 484 | Diskuse

Jan Vargulič

Turecký med..Jak mi kdysi chutnal a teď už nechutná vůbec..

K divům mého dětství patřil chlápek s fezem na hlavě, jenž stál na pouti za pultem krámku, mával sekáčkem a ze špalku tureckého medu odsekával bílé plátky Balil je do papíru a chtěl tři kačky. A mluvil česky..

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 35.54 | Přečteno: 2743 | Diskuse

Jan Vargulič

Jeden den Ivana Denisoviče, jak jej popsal a sám podobně prožil A. Solženicyn.

Ivan Denisovič Šuchov byl svým způsobem vzorným pracovníkem, fachmanem, jakých moc není. Uměl se postavit ke každé práci, a byl proto vážený. Měl ovšem smůlu, že své pracovní aktivity a iniciativy rozvíjel ve stalinském gulagu.

17.5.2017 v 8:18 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 628 | Diskuse

Jan Vargulič

Exekutorův Máj léta páně 2017..

Je l. máje 2017, je peněz čas. Babišův a Trumpův zve k ziskům hlas. Vilém a Jarmila (už dávno se vzali) žádají o oddlužení. Hynek je exekutorem a klepe jim na dveře a volá: "Je splátky čas..!"

1.5.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.27 | Přečteno: 351 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 244 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 4.16 | Přečteno: 169 | Diskuse

Jan Jílek

Jo, časy se fakt mění

Hezky jsem strávil sobotu. Malováním, posloucháním muziky mého mládí, spánkem a kliky. Posiluji, abych nebyl tak hadrovitý.

24.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 268 | Diskuse

Klára Leuthold

Můj život s kočkami

Aneb jak to s námi naši kocouři v útulku skouleli a koulí dál. Dnes je to přesně rok, co jsme se stali hrdými členy jejich domácnosti.

23.9.2017 v 20:59 | Karma článku: 20.06 | Přečteno: 466 | Diskuse

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 323 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 935

Nemýlím-li se (je to už pár let), živil jsem se (dobře i špatně) jako učitel. Mnohem raději se ovšem sám něco učím - může to být psaní blogů a čehokoliv nebo třeba liftovaný bekhend..Píši blogy i do Lidovek..



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.