Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ty zrádné cesty vlakem a osudová setkání na jejich konci..

14. 03. 2017 13:35:00
Za 28 let dojíždění na pracoviště jsem si užil železnice a vlaků habaděj. Emil Hácha - jinak prý zdatný turista - nebyl jeho tak častým uživatelem. Jedna Háchova jízda vlakem však vstoupila do dějin našeho národa přímo tragicky..

Přesně před 78 lety nastoupil v 16 hodin 14. března 1939 v Praze do zvláštního vlaku prezident Emil Hácha, politik, právník a literát a taky už věkem předčasně sešlý člověk. Jízdenku si nekoupil, neplatil nic. Měl to grátis. Výlohy zatáhla vláda. Hitler, za nímž do Berlína jel a s ním se tam bohužel setkal, však jemu a celému českému národu vystavil tak mastný účet, že jsme se pod ním prohnuli a platili za něj životy umučených a popravených Čechů a nedoplatili se příští čtyři roky. Výsledkem schůzky bylo, že jsme se stali součástí německé říše jako Protektorát Čechy a Morava, ale o ochraně nemohla být řeč..

Na druhé straně nic tragického se nedělo na cestách vlakem se mnou. Za radostmi a starostmi vyučujícího a třídního učitele jezdíval jsem 28 let z metropole Hané do dvou severomoravských měst. Jen z očního kontaktu jsem důvěrně poznal každý baráček, každý strom u trati. Pamatoval jsem si i výpravčí, průvodčí a snad i revizory a taky některé spolucestující, co dojížděli pravidelněji i s jejich návyky a s tím, jaké četli noviny, co svačili, kde přistupovali a pak vystoupili.. .

S nástupem důchodu jsem přestal naráz jezdit a od té doby jsem až na pár výjimek ve vlaku neseděl

Stačilo mi to pro celý život...

14. březen 1939..

Nebyl mi tehdy ani měsíc věku (scházely tři dny).

Stihl jsem toho však hodně.

Za 27 dnů své existence být občanem dvou státních útvarů - Česko-Slovenské republiky a pak Protektorátu Čechy a Morava..

Zbytečně mnoho států na jednoho docela malého človíčka..

Kdo si to měl tehdy pamatovat?

Autor: Jan Vargulič | úterý 14.3.2017 13:35 | karma článku: 11.56 | přečteno: 443x

Další články blogera

Jan Vargulič

Zrůdka..

K našemu pejskovi chováme něžné city a říkáme mu Zrůdka. On to stejně nevnímá a je mu to srdečně jedno. Pilně se věnuje zlobení všeho druhu a je v tom oboru mistr. Často mu taky říkáme hodný pes, i když jím není.

23.8.2017 v 8:55 | Karma článku: 18.53 | Přečteno: 484 | Diskuse

Jan Vargulič

Turecký med..Jak mi kdysi chutnal a teď už nechutná vůbec..

K divům mého dětství patřil chlápek s fezem na hlavě, jenž stál na pouti za pultem krámku, mával sekáčkem a ze špalku tureckého medu odsekával bílé plátky Balil je do papíru a chtěl tři kačky. A mluvil česky..

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 35.54 | Přečteno: 2743 | Diskuse

Jan Vargulič

Jeden den Ivana Denisoviče, jak jej popsal a sám podobně prožil A. Solženicyn.

Ivan Denisovič Šuchov byl svým způsobem vzorným pracovníkem, fachmanem, jakých moc není. Uměl se postavit ke každé práci, a byl proto vážený. Měl ovšem smůlu, že své pracovní aktivity a iniciativy rozvíjel ve stalinském gulagu.

17.5.2017 v 8:18 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 628 | Diskuse

Jan Vargulič

Exekutorův Máj léta páně 2017..

Je l. máje 2017, je peněz čas. Babišův a Trumpův zve k ziskům hlas. Vilém a Jarmila (už dávno se vzali) žádají o oddlužení. Hynek je exekutorem a klepe jim na dveře a volá: "Je splátky čas..!"

1.5.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.27 | Přečteno: 351 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 244 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 4.30 | Přečteno: 169 | Diskuse

Jan Jílek

Jo, časy se fakt mění

Hezky jsem strávil sobotu. Malováním, posloucháním muziky mého mládí, spánkem a kliky. Posiluji, abych nebyl tak hadrovitý.

24.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 268 | Diskuse

Klára Leuthold

Můj život s kočkami

Aneb jak to s námi naši kocouři v útulku skouleli a koulí dál. Dnes je to přesně rok, co jsme se stali hrdými členy jejich domácnosti.

23.9.2017 v 20:59 | Karma článku: 20.06 | Přečteno: 466 | Diskuse

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 323 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 935

Nemýlím-li se (je to už pár let), živil jsem se (dobře i špatně) jako učitel. Mnohem raději se ovšem sám něco učím - může to být psaní blogů a čehokoliv nebo třeba liftovaný bekhend..Píši blogy i do Lidovek..



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.