Generalissimus z drátů..

10. 06. 2019 8:48:49
Přesně takového Stalina dovedl vytvarovat malý klučina, jenž prchal z děcáku určeného pro děti nepřátel lidu a špiony, umístěného daleko na Sibiři. Říkali mu tam Stín a chtěl zpátky do Petrohradu za matkou. Cesta mu trvala 6 let..

Bylo to za poslední velké války a matka Polka (hoch zprvu mluvil jen polsky), otec Rus, vědec kybernetik, byli oba zatčeni za údajnou velezradu a táta se už z kriminálu nevrátil. Sirotky z podobných případů - bylo jich hodně - evakuovali z obleženého Petrohradu právě na Sibiř..

Poměry v děcáku nebyly nic moc a Stín (říkali mu i Neviditelný) patřil k nejmenším a fyzicky nejslabším a navíc, než se naučil rusky, vůbec nemluvil. Měl však šikovné ruce a rychle se přizpůsoboval a mezi tamními tvrďáky si získával lepší pozici právě tím, co uměl. Snažil se vyhýbat rvačkám a nepokojům. Pochopil, že v bandě, jak později napsal, se cení kvalitní řemeslník. V jeho případě to bylo malování hracích karet, které se mezi chovanci tajně hrály a byly vychovatelkami zabavovány. Stín vždy vyrobil nové a pod ochranu si jej proto vzalo samo kápo smečky..

Přesto odtud uprchl a pak na trase do Petrohradu - neobyčejně klikaté a zdlouhavé - poznával město od města nádražní svět (případně poměry na tržištích). Na kolejích bývalo tehdy po vítězství nad Německem rušno. Na východ mířily vlaky s vojáky a výzbroji do války s Japonci a v nich také vagony přecpané mrzáky z bojů u Berlína a vůbec na západní frontě. Čekaly na ně jejich ženy a na peróně se odehrávaly srdceryvné scény, kdy třeba rozdychtěná krasavice viděla v okénku vagonu smějící se tvář svého chlapa a vystoupil nebo byl vynesen mrzák bez nohy či obou..

Na útěku se Stín seznámil se skoro slepým Miťkou (navíc s výbuchem poničeným obličejem). Byl to jeho první opravdový přítel a společně se protloukali, jak se dalo. Aby nepomřeli hlady, Miťka zpíval písně o vůdci a Stín vždy mezitím vyrobil z drátu tvář generalissima a nakonec kasíroval od shromážděných zvědavců odměnu. U válečných veteránů mívali se svou produkcí docela úspěch a z darů se najedli a zbylo i něco do zásoby na horší časy. Na zimu se nechali znovu zavřít do děcáku (už jiného) kvůli těžké plicní chorobě Miťky.Ten však v nemocnici umřel, měl totiž plíce samou díru a Stín ho hořce oplakal a na jaře znovu vyrazil na cestu za matkou.

Potkával se s různými podivnými i podivuhodnými existencemi a leccos se přiučil a na druhé straně uplatnil, co už sám uměl. Tři a půl měsíce pobýval u Číňana, který měl na trhu krámek s malovánkami na skle a vůbec suvenýry. U tržiště vlastnil malý domek a našlo se tam místo pro Neviditelného, jenž po zaškolení fungoval jako jeho pomocník, a to v plném zápřahu od slunka do slunka. Strýček Sja (tak Číňanovi říkali) a teta Vasiljevna, jeho žena, ho vydatně krmili a rozešli se s ním v dobrém - koupili mu jízdenku na cestu k nejbližšímu většímu městu..

Pak střídal pohyb směrem k Petrohradu s pobytem na státní útraty v dalším sirotčinci a byla jich celá řádka. Napřed ho obvykle ztloukli chovanci i opatrovatelé, ale pak se zařadil a chodil do školy a učil se. Všude se zeptali :"Seš špion, nebo nepřítel lidu..?" "Jsem nepřítel lidu..", odpovídal.

Další tři měsíce strávil pro změnu v partě vlakových zlodějů, jíž velel chlápek s přezdívkou Zjizvený. V noci kradli ve vlaku a měli rozdělené role. Nejprve nechali cestující usnout, pak první z nich prošel vagon a vytipoval kořist. Sám šéf vyskládal z vybraných kupé bágly, kufry a co se dalo a stálo za to do uličky, tam ji převzal poslední z tlupy a při zpomalení vlaku (věděli o něm předem) ji vyházel ven a sami vyskákali a skulili se po náspu.

Leccos užitečného pochytil i od lesních mužů (sami si ti dva tak říkali), třeba jak rozdělávat a udržovat oheň a vůbec přežívat dlouhodobě v lese mimo civilizaci.

S novým kamarádem Mumlou se dostal i vysoko na sever a pak zase sám všelijak ve vlacích i jinak až do Pobaltí, a to už byl blízko Petrohradu.Tam mu naráz po zjištění osobních údajů řekli, že pojede do Petrohradu za matkou.

A najednou po šesti letech stála před ním cizí krásná žena. Byla to jeho matka.

Kruh se uzavřel..

Po padesáti letech z útržků vzpomínek na svou anabázi sepsal autor Eduard Kočergin, mezitím známý divadelník, a vydal pod názvem Pokřtěni křížem (v originále Zápisky psané na koleni) své vzpomínky.

Kniha získala cenu za nejlepší rusky psanou prózu v roce 2009.

Já ji četl letos a místy mi připomínala Solženicyna. Ovšem napsaného o lidském mláděti..

Autor: Jan Vargulič | pondělí 10.6.2019 8:48 | karma článku: 15.61 | přečteno: 228x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 12.33 | Přečteno: 200 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 1307 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 465 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 208 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 731

Nemýlím-li se (je to už pár let), živil jsem se (dobře i špatně) jako učitel. Mnohem raději se ovšem sám něco učím - může to být psaní blogů a čehokoliv nebo třeba liftovaný bekhend..Píši blogy i do Lidovek..

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...