Lvi a lvice v africkém buši a jen tak volně tady všude mezi námi..

Lvi a lvice se nevyhřívají jen na africkém slunci (občas se z rozpáleného kamene zvednou a podniknou pokus něco ulovit), ale vyskytují se čím dál víc i v našich médiích. Nevidíme je, ale slyšíme o nich a čteme.

Stalo se módou či zvykem vyznamenávat naše sportovkyně světového významu označením lvice, tj. jako statečné a zarputilé bojovnice, jež se nevzdávají a ničí soupeřky i v třeba zdánlivě prohraných střetnutích. Nic proti tomu - řada našich sportovkyň tyto vlastnosti opravdu má, jinak by se nevyšvihly.do svého výsadního postavení i v těžké mezinárodní konkurenci. Je však nepravděpodobné, že by je inspirovaly právě lvice, ty  velké a líné šelmy, jež spí denně až dvacet hodin a při lovu vzdávají většinu pokusů.už skoro na začátku.

Označení lvice je v médiích formulační zkratka (žijeme v době těchto zkratek), efektní, ale bohužel nepřesná..Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Lucie Šafářová, Barbora Strýcová (zůstaňme u tenistek) si přece nemohou dopřávat luxus příliš odpočívat, případně vzdát zápas při prvním vážnějším odporu soupeřky a počkat si na sokyni odevzdanější nebo ještě slabší. Naopak musí do úmoru (i v únoru) trénovat jednotlivé údery, vylepšovat fyzičku, cvičit obratnost a pracovat na psychice..To vše často se specializovaným trenérem, jenž je pohání k píli v tréninku.  Jako erbovní znak sportovkyně by se tu hodila spíše včelička. .

  Naše dnešní média se svou zálibou v odkazování k africkým šelmám nezačala. V daném směru máme tradici sahající minimálně do národního obrození, doby velkých slov a gest (národ potřeboval povzbudit). Třeba Jan Neruda, člověk těžce zkoušený osudem a inklinující  k uměřenosti ve výrazu, si zašel pro expresivní básnický příměr taky až do Afriky a rovnou si vyvolil za symbol velikosti národa (ovšem v dávné minulosti) krále zvířat lva. Toho lva, co občas strašně zařve a budí kolem hrůzu, pak zívne, odhalí mohutné špičáky a uloží se zase ke spánku. A dlouho spí..

                          "Jen jednou krajem tím šel národ lev,
                           jen jednou, před dávnem hřměl jeho řev..
                       ... a co kde dýše choulí se v své skrýši
                           a s chvěním cítí: Jsme zde ve lví říši" (báseň Ve lví stopě)

Nechme však raději lvy a lvice pospávat či lovit v Africe. Je jim tam dobře.

Tedy zatím.

P.S. A máme tady novou generaci lvic. Po statečném vystoupení v semifinálovém utkání FED cupu tak byly nepříliš originálně pojmenovány naše mladé tenistky Vondroušová, Siniaková a taky o něco starší Kristýna Plíšková. (Ještě pár týdnů předtím podobně naše fotbalistky z juniorské reprezentace.) 

Prostě - zatímco lvic a vůbec šelem v Africe nezadržitelně ubývá, u nás se v médiích o jejich vyhynutí bát nemusíme.