Před nedávnem mi umřel kamarád. Bylo mu skoro devadesát, měl ohromné znalosti ze současného výtvarného umění, patřil mezi přední entomology a bavili jsme se spolu také o sportu. Chybí mi. Vzpomínám si, jak si poslední dobou stěžoval, že mu odcházejí kamarádi. Považoval to za největší problém stáří. Dnes už mu rozumím.

Jo jo - již nikdy. Pro mnohé, i pro nás, kteří jsme maturovali v padesátémsedmém.

Že by kolega? Zdravím..

Já nedávno slíbil, že za pár zbylými kamarády (asi 10) zajedu do Kremnice. Ale kdo ví...

Ano, ubývá jich..