Sport
Jan Vargulič
Tonda Penalta..
70 let se dožil Tonda Penalta. Někdy se mu také říká Antonín Panenka. Jeho největším kamarádem je německý brankář Sepp Maier, jemuž při finále ME v kopané šoupl z pokutového kopu míč doprostřed brány a znectil ho před celým světem
Jan Vargulič
V nejhorším případě berem ameriku..
Jsme partička tenisových nadšenců. Moc toho s raketou neumíme, ale tenis hrajeme rádi a rádi se při něm tak trochu škorpíme. Už jsme se - my starší hoši - dostali do let, kdy přicházejí problémy s pohybovým aparátem. Popoběhnem a hned nás něco píchne nebo zabolí. Poskočíme si a při dopadu si řeknem, mám ještě nohu? Vždy dopoledne jsme léta měli svého debla a nevážili si dosažených hodnot. Občas sice někdo ze základní sestavy nemohl, ochotně však zaskočil jiný a třeba to pokládal i za čest a výzvu. Dokonce čekávali na přilehlé tribunce náhradnící a žadonili o setík hry s námi a my je odháněli..
Jan Vargulič
Ti báječní muži a ženy s běžkami, malorážkou a dlouhým soplem..
Samozřejmě se mi už odmala ekluje, když někomu od nosu visí cosi nepěkného. Tuto nezpůsobnost toleruji v jediném případě. Biatlonisté (někdy i dámy), když jsem je začal v TV tak před 15 lety pozorněji sledovat, končívali v cíli vyčerpáni v hlubokém předklonu nebo sebou prostě praštili na zem a od nosu jim volně vysíval produkt nachlazení, jemuž se v zimě nevyhneš..Vyčerpanost na konci závodu zůstává dodnes, ale nazelenalý stalaktit či vodopád už vídám méně často. Pořád se však tu a tam najde upomínka let minulých. V tom fofru na běžeckém okruhu i mezi terči a u terčů prostě není čas a pomyšlení vytáhnout kapesníček s monogramem či bez a zbavit se nemilé ozdoby.
Jan Vargulič
Závod s hromadným dojezdem..
"Blázni s flintou lítaj po lese a na to se mám dívat," zchladil před lety mé nadšení z biatlonu tenisový parťák a ještě něco nepěkného na jejich adresu dodal. Asi bylo tehdy podobných odsudků víc. Dnes je biatlon divácky nejoblíbenějším zimním sportem a možná i ten přísný kritik (tenis už nehrává) visí očima na pěkné blondýně, co rychle běhá a většinou - ne vždy - přesně střílí. Jmenuje se Gabina. Nebo lépe Gabča.
Jan Vargulič
Rady laskavého fandy olympionikovi, jenž to bere opravdu vážně..
Milý olympioniku, dej do sportovního boje úplně všecko a jezdi při něm na lyžích pomalu, aby ses nezpotil a vítr z hor tě neofoukl. Občas se při závodě zastav, aby ses vydýchal a prohlédl si krajinu kolem. Je nádherná a ty nevíš, zda se sem ještě někdy vrátíš. Zalíbí-li se ti kousek lesa trochu bokem, klidně se k němu vydej a nevšímej si vytýčené trati. Tam budeš mít klid a vyhneš se řvoucímu davu. Zpět nepospíchej už proto, že tě v cíli nečeká nic dobrého..
Jan Vargulič
Kterak se naučit správně vyslovovat hlásku "ř"? (Vzpomínka na léto)
Netřeba k tomu školený logoped s erudicí a mnoha přístroji, ale docela postačí obyčejná tenisová raketa, ošoupaný míček (nového je škoda) a cvičná zeď. A taky určitá pravidelnost, s níž u ní budete cvičit údery. Dále to probíhá tak, že praštíte raketou do míčku - pořádně, máte svaly a nebaví vás pinkání -, míček přeletí zeď, a to je pravá chvíle pro nácvik správné výslovnosti. Vyrazíte kolem zdi s pokřikem "do řiti" a snažíte se, abyste uprchlý míček zastihli ještě v pohybu, než se schová v trávě či napadaném listí. Jinak ho těžko najdete a vy už jste k němu přilnuli.
Jan Vargulič
Olomoučané, opusťte Olomouc..
Jako se za třicetileté války uchylovalo obyvatelstvo i s dobytkem a tím nejcennějším (moc toho nebylo), co měli, do neprostupných lesů před řáděním zdivočelé soldatesky, mohli by občané města, jehož vedení místního fotbalového klubu rozprodalo své hvězdy konkurenci, vyklidit byty, domy a na protest proti tomu podlému činu (přímo zradě) prchat do prořídlých remízků v okolí. Tam pod hvězdami či temnou oblohou tábořit, poslouchat ohnivé řečníky a sepisovat petice, navlečeni do modrých dresů..
Jan Vargulič
Ze štrůdlu a z potu je Tourmalet..
Bájný a cyklistickými pověstmi opředený Tourmalet. Na tento pyrenejský horský velikán, obletovaný supy a možná kdoví i vrabci, šplhali jezdci na kolech - v pestrých závodních trikotech, vyhublí a s planoucíma očima náboženských fanatiků upřenýma dolů před sebe. Galejníci přikovaní tělem i myslí k ořům z ušlechtilých slitin. Pot jim stékal praménky po těle a dostával se do míst, kde štípal a vadil..
Jan Vargulič
Ty jsi Petra, to je skála..(Petra Kvitová a její fans)
Na učedníku a pozdějším apoštolu Petrovi - podle jména skále - chtěl zbudovat Ježíš svou církev. Fanoušci Petry Kvitové něco podobně pevného a trvalého spatřují ve výkonech i výsledcích své oblíbenkyně..Nekonečná je jejich důvěra v její tenisové umění. Nekonečná - ovšem jen potud, pokud vítězí a míče nechytatelně sází velkou silou do odkrytých prostor kurtu právě ničené soupeřky. Řeznice z Fulneku jí proto někdy říkají. Razance ovšem plodí i chyby a s nimi i horší výsledky. Tehdy prochází věrnost fandů zkouškou ohněm a mnohý z dosud nadšených neúspěch Petry nevydrží a láme nad ní hůl (či raketu?).
Jan Vargulič
Pan Agassi a pan Graf - otcové slavných dětí - se seznamují..
Celkem banální situace..Sešli se dva postarší tatíci, aby se blíže seznámili, když už jejich dávno dospělé děti spolu se vším všudy žijí a chtějí se i brát. Sluší se přece navzájem se poznat, pohovořit, upozornit na rodinné zvláštnosti a třeba se i nějak originálně předvést. Byl to pan Mike Agassi, Američan, původem z Iránu, ale vlastně Armén, kdysi boxer ve welteru a dvojnásobný účastník olympijských her. Ten tu byl doma v baráku na okraji Las Vegas, městě heren uprostřed pouště. Na návštěvu z daleka přijel pan Peter Graf, Němec, kultivovaný člověk s dobrými vyjadřovacími schopnostmi, ale taky ovšem kriminálník (seděl pro krácení daní)..
Jan Vargulič
Říkali mu Vova a taky šéf nebo lotr..
Je po válce, začínám chodit do školy a doma máme na kredenci rádio. Myslím, že dvoulampovku. Jednou u oběda jsem zaslechl, že právě popravují K. H. Franka. To si pamatuji přesně. Pak zase jindy slyším, že kdosi říká: "Jdu z hradu.." Později u babičky na vesnici (z okna výhled na hnojiště) mastíme karty a ke mně z mluvící bedýnky zaznívá, že je to nula nula a že hrajeme s Kanadou. To už jsem byl vědomostmi o kus dál a věděl, že právě probíhá zimní olympiáda a pyšnil se na ty naše. Zábrodského, Konopáska..Ještě jindy se v mlze nad jakýmsi kanálem (dnes vím, že La Manche) ztratilo letadlo s šesti našimi hokejisty. Je kolem toho poprask a spousta spekulací..
Počet článků 208 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 731 |
Nemýlím-li se (je to už pár let), živil jsem se (dobře i špatně) jako učitel. Mnohem raději se ovšem sám něco učím - může to být psaní blogů a čehokoliv nebo třeba liftovaný bekhend..Píši blogy i do Lidovek..