Slušelo by se vyvádět tu dnes čtenáře rozverným aprílem, ale musím se omluvit, mám zprávu, jež je pravdivá. Na komín, který vidíme z balkonu, se vrátil do hnízda čáp jako předsunutá hlídka celé čapí rodiny.
Ty jeho jarní návraty fungují s pravidelností a přesností švýcarských hodinek, které tedy momentálně nemám. Bývá to skoro vždy 1. dubna. Je to už náš dobrý známý a doufáme, že nebude mít problémy se svým hnízdem jako jeden nejmenovaný politik.Ten jeho bejvák vysoko na komíně - řeč je pořád o našem čápovi - není nic nóbl a nóbl nejsou ani návštěvy, jež tam přijímá (kdo by se taky z lepší společnosti do té výšky drápal). Těžko tu tedy hovořit u jinak nemajetného vlastníka vysoko situované reality o korupci a výhodných konexích..
Kdyby bylo třeba, dosvědčíme, my lidé z chodníku nebo i balkonu, že se dobře chová, vzorně stará o rodinu, mláďata krmí, pak je učí létat (rádi pozorujeme na vrcholu léta ty jejich první neobratné vzlety či spíše skoky nad hnízdem) a vždy kolem 1. září zase mizí v dálavách a letí přes neklidné oblasti Evropy (pod ním migranti) až někam do temné a žhavé Afriky.
Neruší nás tady, naopak přináší lidem radost a pozitivní emoce. Rádi zvedáme oči nahoru a sledujeme jeho vznešený let či pózu na jedné noze uprostřed hnízda. Teď zrovna je někde mimo, možná shání potravu, aby přivítal pohoštěním zbytek své rodiny nebo spíše lítá po úřadech a shání štempl na žádost o přechodný pobyt.
Dá se říci, že po nepřívětivé zimě jsme konečně zase v naší ulici komplet a v plném počtu..A to od chodníku zdola až k nebi nahoru..
Bude nám to tu spolu klapat..
Klap, klap..
