Turecký med..Jak mi kdysi chutnal a teď už nechutná vůbec..
Pak jsem na Turky ve fofru života skoro zapomněl, až mi je ve vojenském učilišti pro záložní důstojníky připomněl kamarád z čety (taky Turek, ovšem jen příjmením, s nímž jsme šli do stráže). S ostře nabitým samopalem ještě starého typu hlídal na chodbě strážního domečku vězně a taky skříň, kam si odkládali opasky (já stál v té době v pozoru u vojenské zástavy pluku a bál se pohnout, i když se mi chtělo močit). Z nudy a možná i z deprese si kámoš Pepa Turek pohrával s páčkami na zbrani a najednou prásk a vyvrtal další díry do střežených opasků. Ve stejnou dobu - byly Vánoce - za ním z daleka přijížděli rodiče s čerstvě napečenými buchtami...
Oba ti Turci byli Češi. Chlap se sekáčkem i popleta Pepa se samopalem, co sám střílí..
O pár století předtím však úplně blízko odtud desetitisíce Turků (těch opravdových a ozbrojených mušketami i zahnutými šavlemi a taky děly) dobývalo Vídeň, hlavní město Habsburské monarchie, jejíž součástí jsme tehdy byli. Stalo se to roku 1683, tedy v tom hrozném století, kdy se proti lidem spiklo snad všecko. Od počasí (nejstudenější klima od počátku letopočtu), zdravotních rizik (morové rány znovu sužovaly lidstvo) až po politické poměry..Proběhla totiž první opravdu celoevropská válka - názvem i trváním třicetiletá - tentokrát vyvolaná náboženskými spory mezi katolíky a protestanty s nedozírnými následky. Hladové armády nájemných žoldáků (ti bojovali střídavě na obou stranách konfliktu) táhly krajem a loupily, znásilňovaly, vypalovaly, co mohly. A když už se zdálo, že je klid a od válek pokoj, zachtělo se tureckému sultánovi - ovládal celý Balkán - usadit se silou pevně a napořád ve střední Evropě. Naštěstí obránci Vídně odolali (pomohli tu Poláci) a zachránili Evropu, ale především naše předky. Znamenalo to zároveň bod obratu pro situaci na Balkáně i ve střední Evropě Za dvě stě let se stal z kdysi mocné říše "nemocný muž na Bosporu" (tak ji roku 1853 nazval ruský car Mikuláš I)..
Dnes je všecko zase jinak. Začalo to nenápadně po druhé světové válce. Z Turecka vyjíždějí do Německa mladí muži i tatíci v letech za prací a že jí bylo v rozbombardované zemi, co zavinila a pak prohrála válku, dost. Zprvu posílají vydělané peníze rodinám domů do vlasti, potom jim ale umožní německé zákony, aby příbuzní přijeli za nimi. A tak tu žijí už třetí či i další generaci tři miliony Turků, zapouštějí zde kořeny, mezi sebou však dál mluví rodným jazykem a vyznávají víru otců, tedy islám. K svého druhu expanzi tentokrát nepotřebovali zbraně jak jejich předkové, když ovládli Balkán a obléhali Vídeň. V nadsázce se někdy říká, že dobyli Německo kebabem..
Doma ve vlasti mají teď v čele chlápka, co chtěl být v mládí profesionálním fotbalistou. Škoda, že se jím nestal a pak třeba trenérem nebo funkcionářem. Místo toho zamířil do politiky a jako politik volí rázná slova a radikální řešení. A pro jistotu - ať mu to nikdo nekazí - chce vládnout sám. Já ho však vidím spíše za pultem, jak mává sekáčkem (je přece v každém ohledu sekáč!) a nabízí své zboží..
Děkuji, nechci..
Jan Vargulič
Jehla hledačka
Tak si mne ta jehla, lesklá a ostrá, mezi mnoha a mnoha lidmi našla, bodla a vpravila mi do ramene onen snad zázračný mok (pfizer). Zdvořile jsem se po chvíli zeptal, kdy se bude bodat, že čekám. Odvětili, že už se stalo.
Jan Vargulič
Četná pozorování
..rázu přírodovědného mívám sedě u svého puzzliště a vyhlížeje ven na blízkou (dosáhl bych rukou?) střechu od sousedního baráku a úzký proužek nebe nad ní. Nekonečná říše živočichů všech tvarů a forem je pro mne žel zredukována..
Jan Vargulič
Registrovanej
Díky výpomoci lidí tady okolo jsem šťastně (či nešťastně) registrovanej, mám své číslo (nikomu je neřeknu ani manželce), prý PIN, hluboko vpálené do ještě trochu živého masa jak to dobytče tam kdesi na už ne tak divokém Západě.
Jan Vargulič
Ach, léto
Při šumění topolů, vlastně jen jednoho, sedával jsem na balkonu - já kripl - uprostřed i na okrajích žhavého léta s knihou v ruce, sedával a pospával poblíž truhlíku, byl ve výši mé hlavy a pěstovali jsme v něm afrikány. Kde se..
Jan Vargulič
Pěkné okamžiky
Dívám se na ligový fotbal, zatímco žena vedle v kuchyni probírá sáčky a pytlíky s potravinami a vyřazuje ty s prošlou záruční lhůtou (já kupodivu procházím dále, i když jsem vlastnostmi taky pytlík). Poznamenávám k ní, že zápas..
Jan Vargulič
Dům holubí
"Mávání perutí víří prach./ Ptáci krouží a neznají strach,/ měl jsem rád starý dům, jeho práh.." Tak nějak zpíval kdysi Jiří Schelinger. My bydlíme už dvacet let ve starém baráku a kolem nás jsou seskupeny do nepravidelného..
Jan Vargulič
Drsně a velmi nevhodně
Až vymřou všichni, nikdo nám nebude kazit tak zvané reprodukční číslo tím, že infikuje někoho dalšího. Poznamenávám na okraj zprávy, že za včerejšek, kdy se v počtu nově infikovaných zadařilo (7722 nově nakažených), nám konečně..
Jan Vargulič
Štěstí
Bývaly doby (před rokem dvěma), kdy jsme mohli domácí štěstí rozhazovat kolem sebe plnými hrstmi a ještě dost zbylo. V koupelně totiž měl své stálé sídlo pavouček a pak přibyl ještě jeden. Teď už - možná s nástupem Covid krize -
Jan Vargulič
Šťastlivci
Přečetl jsem si z novinových titulků - dál jsem ze slušnosti očima nešel -, že nejbohatší Čech Petr Kellner zchudl letos o 57 miliard a přesto mu pořád ještě pár drobásků zbylo. My doma žijeme sice z ruky do úst (obvykle ovšem..
Jan Vargulič
Poezie v hrobě
I nejlepší poezie skončí jednou v hrobě spolu s těmi, co ji napsali, i když je samozřejmě ve svých čtenářích pořád stále živá. Rimbaud a Verlaine, dva tzv. prokletí básníci, po sobě stříleli, ale asi se i milovali a byl mezi nimi.
Jan Vargulič
Jan Werich s volebním lístkem
Pomalu, hodně pomalu, se prokousávám třísvazkovou Korespondencí V + W, kterou spolu vedli od počátku padesátých let, kdy Voskovec emigroval do USA. Už se dostávám téměř na poslední stránky a nějak se mi dál v textu nechce,..
Jan Vargulič
Vývoj Mikuláše
Už ne Milion chvilek, ale Tři tisíce statečných takovým vývojem prochází Mikuláš Minář, předseda Chvilek, jenž nyní dává svůj čelný post k dispozici a směřuje k založení politického hnutí, s nímž chce vstoupit do parlamentu.
Jan Vargulič
Doma je doma
Uposlechnu výzvu plukovníka Prymuly (je vyšší šarže jak já, pouhý nadporučík v záloze) shodou okolností i ministra všeho našeho zdraví, a s těžkým srdcem zůstanu o prodlouženém a deštivém víkendu doma. Je to ode mne velká oběť,..
Jan Vargulič
Kráska
Rád se dívám na ženské, upoutává mne jejich krása i nevypočítatelnost, dobrota srdce, ale i zrádnost. Vím, že si musím dát pozor, abych nenaletěl, ale upřímně řečeno mám k tomu naletění stále méně příležitosti a já bych tak rád
Jan Vargulič
Poezie je všude. I v Covidu 19
Dívám se právě na hlášení o Covidu 19 - co jiného taky že - a nevěřím svým očím. Stojí tam na obrazovce: "Covidu je hodně, ale je málo nebe..". Pak se podívám pozorněji a vidím, že zbytek posledního slova je skryt za postavou..
Jan Vargulič
Konzultantka
Dříve se tomu říkalo nevěra nebo mimomanželský vztah (pomíjím jadrnější výrazy). Zdá se mi, že pro tento fenomén se začíná prosazovat nové označení, totiž konzultantka. Aspoň jí prý je mladá sexy blondýna zaměstnaná u šéfa..
Jan Vargulič
Mít lokty..
Ze setkání premiérů a prezidentů států Evropské unie si toho moc nepamatuji (taky jsem tam nebyl že..), ale přece jen něco. Konkrétně ten moment, že jdou kolem sebe dva z těch mocných šášulů a vytrčí před sebe ostrý loket..
Jan Vargulič
Správce střech..
Na stará kolena jsem povýšil a vysoko nad hemžením lidí jsem správcem místních střech a vrchním velitelem zdejších poštolek a holubů a zjišťuji, že námi očima často navštěvovaná rodinka poštolek má prokazatelně nejmíň tři členy.
Jan Vargulič
Stav naprosté nouze...
Skončil nám "nouzový stav", a tak jsme se doma konečně pořádně rozšoupli. Měli jsme prima vycházku na balkon (tři kroky tam a tři kroky zpět) a pak po zdravém pohybu na čerstvém vzduchu s výhledem na blízké střechy..
Jan Vargulič
Kecy v kleci..
Už i my máme v rodině ztráty. Králda, jenž se s námi více než 10 let prochroupával životem, najednou není a klec je prázdná, Náš byt je taky klec a podobně i celé Česko je klíckou, ovšem nevím, jestli útulnou, ale žít se v ní dá.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x