Jan Vargulič
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x
Jan Vargulič
Hurá na Praděd..
Pan prezident - vím z tisku - v rámci návštěvy našeho kraje zavítá i na Praděd. Výška hory však bude k této významné příležitosti podstatně snížena, na naše české (moravské) poměry je prý hora zbytečně vysoká.
Jan Vargulič
Čapí hnízdo máme naproti přes ulici.
Slušelo by se vyvádět tu dnes čtenáře rozverným aprílem, ale musím se omluvit, mám zprávu, jež je pravdivá. Na komín, který vidíme z balkonu, se vrátil do hnízda čáp jako předsunutá hlídka celé čapí rodiny.
Jan Vargulič
Z Dolního náměstí ulicí Panskou se stoupá nahoru hodně těžce...
V Olomouci tam sídlí vedení socanů a než se na vršek vyjde, člověk se zpotí a dolů se mu nechce. A už vůbec ne Jiřímu Rozbořilovi..
Jan Vargulič
Na prahu ráje muž padl, povstal a hned zase běžel..
Eden je jen jeden a tady ho máme na dosah a před sebou, říkali si asi ti, co se tu jednoho podzimního dne sešli při příležitosti slavnostního otevření nového obchodního centra. Rozpláclé ksichtíky natlačené na skle a na ty vpředu se ještě přimkli lokty, břichy a hrudníky další Adamové a Evy chtějící se hned teď a okamžitě dostat do ráje. Bylo jich moc - provozovatelé jistě jásali - a i když tento novodobý Eden má galaktické rozměry, v té první vlně lidí vnikajících dovnitř to byl docela frmol. Adam, pán trošku v letech a možná i kilech, měl po rozevření posuvných dveří (udělaly tichoučké tsss) dobrý start, ale i smůlu. Po prvních skocích sebou flákl a natáhl se na čistě vycíděnou podlahu. Pak sice zase povstal, ale dobrá pozice v pelotonu běžících už byla pryč a nebude tam někde v dáli u pultu první, ale až druhý nebo dokonce třetí..
Jan Vargulič
"Jsu neškodnej,"
drmolil človíček nevelkého vzrůstu, natažený u nás v třetím patře na lavici nastrčené mezi dveřmi od bytů. Byla ho tam troška, menší hromádka. Schoulený a i se skrčenýma nohama prohnutý do esíčka. V kabátku myší barvy, s kapucí přehozenou přes hlavu slabě pochrapoval. Na chodbě byl citelný chlad. Ledoví muži dorazili husím pochodem i na Hanou a zde se už třetí den producírovali. A jej to zahnalo sem do baráku ve středu města. Prolomil naši kolektivní obranu sestávající se z věčně pootevřených vrat s hlásičem, netečné domovnice a řady řečných dam a uťápnutých mužů..
Jan Vargulič
Kde čapí čápi?
Jedno z těch míst můžeme označit v hanácké metropoli docela přesně..U výpadovky z centra na krchov (po této cestě se vydáme jednou všichni), poblíž náměstí, nachází se populární Ušák, dům se zajímavě tvarovanou střechou, a hned za ním vyčnívá tovární komín a na něm je už léta čapí hnízdo..Od včerejška je zase obsazeno..
Jan Vargulič
Taková pěkná osmnáctka..
Potkal jsem ji v našem městě a přes svůj věk (nebo právě kvůli němu) oči jsem na ní mohl nechat..Taková opravdu velmi pěkná osmáctka se vším, co by k ní mělo a mohlo patřit. Voněla mi, přinášela dlouho nepoznanou svěžest a čeřila duši vzpomínkami.
Jan Vargulič
Top kníže nahoře....
Řadu měsíců byl zde na Hané strážcem času Karel Schwarzenberg. Uvelebil se totiž přímo pod otáčivými hodinami a slušelo mu to velice. Bylo ho vidět na místech, kde byste ho nečekali. Šli jste po chodníku a mysleli na hlouposti (jak jinak) a na křižovatce vás z výšky sledoval přísným pohledem pan kníže. Moudře mlčel, co taky s těmi dole pořád povídat..A mračil se. Pořád mračil..
Jan Vargulič
Hra na Sáblíka...
Je sobotní dopoledne na začátku března a jdeme s ženou do centra hanácké metropole. Ostatně nemáme to daleko. Odhadem - tak za dvěma rohy. Hned za tím prvním pokládáme na chodník zánovní polobotky s úplně novými tkaničkami jako sponzorský dar městu a některému z jeho obyvatel. Ulice jsou skoro pusté. Hanáci dnes dlouho vyspávají. Až u Prioru tři čtyři mladí muži bez domova, ale ne bez láhve. Vlastně ne jedné..Naproti si prozpěvuje zarostlý chlápek s kytarou, i když mu asi do zpěvu moc není. Nemá totiž důvod - v čepici na zemi se lesknou jen drobňásky...
