Hra na Sáblíka...

Je sobotní dopoledne na začátku března a jdeme s ženou do centra hanácké metropole. Ostatně  nemáme to daleko. Odhadem - tak za dvěma rohy. Hned za tím prvním pokládáme na chodník zánovní polobotky s úplně novými tkaničkami jako sponzorský dar městu a některému z jeho obyvatel. Ulice jsou skoro pusté. Hanáci dnes dlouho vyspávají. Až u Prioru tři čtyři mladí muži bez domova, ale ne bez láhve. Vlastně ne jedné..Naproti si prozpěvuje zarostlý chlápek s kytarou, i když mu asi do zpěvu moc není. Nemá totiž důvod - v čepici na zemi se lesknou jen drobňásky...

Další roh a už je tu rynek s ryčnou hudbou. Zvuková aparatura se činí a pracuje naplno. Prostor před orlojem beze zbytku zabírá pár prodejních budek s pultíky a umělá ledová plocha. Už se bruslí..Na ledě se válí drobotina a sem tam i nějaký dospělák. Uprostřed skoroslečny točí piruety..O mantinel se zvenčí opírá starší občan a zívá. Po kratším váhání zamíří neomylně ke mně a zatímco si obouvám boty s bruslemi, pokouší se mi vysvětlit své názory na státní dluh, činnost 5. ilegálního výboru KSČ za války a několik slov věnuje i Gustávu Husákovi..Je to najatý člověk? Jak ho platí? Takto informován se omluvím, že určitě příště, a klopýtám na led..

Stačí mi chvilka a podle nárazů na sebe pochopím, kterým směrem se právě jezdí. Než si zvyknu, dozor s páskou na rukávu to otočí. Musím zapracovat na technice přešlapování a vlastně na všem, ale postrkován proudem jedu stále vpřed. Je to prostě kolotoč..

Svatí shromáždění na sloupu Nejsvětější Trojice na hemžení na ledě mžourají z té výšky kamenným pohledem. Už leccos viděli, ale aby se tu bruslilo, to ještě ne, to tady nebylo..Prožili morovou ránu (sloup postaven jako dík vyšší moci za přežití), obléhání města, řadu různých režimů, okupační armády a teď velmi nebezpečné období svobody...

Na mou ženu je té radosti kolem už docela moc, a tak se sebere a jde koupit mouku. Hodně mouky. Prý za výhodnou cenu. Po hodince bruslení jdeme zpět. Já vleču brusle, mouku a nohy. Mladí muži bez domova, ale s lahví už mají na dlouhé šňůře dva vlčáky a začínají se přibližovat k zpívajícímu chlápkovi s kytarou. Chtěji se s ním skamarádit - jeho kapitálový zisk uložený bezúročně v pohozené v čepici je přitahuje..Polobotky, jež jsme ráno odložili,  na chodníku nejsou..Zmizela i fóliová taška s vytištěnou krajinkou..

Doma už vnučka přece jen vstala a myje si vlasy..Při snídani si vypleskla na hlavu krajic chleba s medem..

Těším se na oběd..

A těším se na zítřek..

Půjdu bruslit..