Lvi a lvice v africkém buši a jen tak volně tady všude mezi námi..
Stalo se módou či zvykem vyznamenávat naše sportovkyně světového významu označením lvice, tj. jako statečné a zarputilé bojovnice, jež se nevzdávají a ničí soupeřky i v třeba zdánlivě prohraných střetnutích. Nic proti tomu - řada našich sportovkyň tyto vlastnosti opravdu má, jinak by se nevyšvihly.do svého výsadního postavení i v těžké mezinárodní konkurenci. Je však nepravděpodobné, že by je inspirovaly právě lvice, ty velké a líné šelmy, jež spí denně až dvacet hodin a při lovu vzdávají většinu pokusů.už skoro na začátku.
Označení lvice je v médiích formulační zkratka (žijeme v době těchto zkratek), efektní, ale bohužel nepřesná..Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Lucie Šafářová, Barbora Strýcová (zůstaňme u tenistek) si přece nemohou dopřávat luxus příliš odpočívat, případně vzdát zápas při prvním vážnějším odporu soupeřky a počkat si na sokyni odevzdanější nebo ještě slabší. Naopak musí do úmoru (i v únoru) trénovat jednotlivé údery, vylepšovat fyzičku, cvičit obratnost a pracovat na psychice..To vše často se specializovaným trenérem, jenž je pohání k píli v tréninku. Jako erbovní znak sportovkyně by se tu hodila spíše včelička. .
Naše dnešní média se svou zálibou v odkazování k africkým šelmám nezačala. V daném směru máme tradici sahající minimálně do národního obrození, doby velkých slov a gest (národ potřeboval povzbudit). Třeba Jan Neruda, člověk těžce zkoušený osudem a inklinující k uměřenosti ve výrazu, si zašel pro expresivní básnický příměr taky až do Afriky a rovnou si vyvolil za symbol velikosti národa (ovšem v dávné minulosti) krále zvířat lva. Toho lva, co občas strašně zařve a budí kolem hrůzu, pak zívne, odhalí mohutné špičáky a uloží se zase ke spánku. A dlouho spí..
"Jen jednou krajem tím šel národ lev,
jen jednou, před dávnem hřměl jeho řev..
... a co kde dýše choulí se v své skrýši
a s chvěním cítí: Jsme zde ve lví říši" (báseň Ve lví stopě)
Nechme však raději lvy a lvice pospávat či lovit v Africe. Je jim tam dobře.
Tedy zatím.
P.S. A máme tady novou generaci lvic. Po statečném vystoupení v semifinálovém utkání FED cupu tak byly nepříliš originálně pojmenovány naše mladé tenistky Vondroušová, Siniaková a taky o něco starší Kristýna Plíšková. (Ještě pár týdnů předtím podobně naše fotbalistky z juniorské reprezentace.)
Prostě - zatímco lvic a vůbec šelem v Africe nezadržitelně ubývá, u nás se v médiích o jejich vyhynutí bát nemusíme.
Jan Vargulič
Jehla hledačka
Tak si mne ta jehla, lesklá a ostrá, mezi mnoha a mnoha lidmi našla, bodla a vpravila mi do ramene onen snad zázračný mok (pfizer). Zdvořile jsem se po chvíli zeptal, kdy se bude bodat, že čekám. Odvětili, že už se stalo.
Jan Vargulič
Četná pozorování
..rázu přírodovědného mívám sedě u svého puzzliště a vyhlížeje ven na blízkou (dosáhl bych rukou?) střechu od sousedního baráku a úzký proužek nebe nad ní. Nekonečná říše živočichů všech tvarů a forem je pro mne žel zredukována..
Jan Vargulič
Registrovanej
Díky výpomoci lidí tady okolo jsem šťastně (či nešťastně) registrovanej, mám své číslo (nikomu je neřeknu ani manželce), prý PIN, hluboko vpálené do ještě trochu živého masa jak to dobytče tam kdesi na už ne tak divokém Západě.
Jan Vargulič
Ach, léto
Při šumění topolů, vlastně jen jednoho, sedával jsem na balkonu - já kripl - uprostřed i na okrajích žhavého léta s knihou v ruce, sedával a pospával poblíž truhlíku, byl ve výši mé hlavy a pěstovali jsme v něm afrikány. Kde se..
Jan Vargulič
Pěkné okamžiky
Dívám se na ligový fotbal, zatímco žena vedle v kuchyni probírá sáčky a pytlíky s potravinami a vyřazuje ty s prošlou záruční lhůtou (já kupodivu procházím dále, i když jsem vlastnostmi taky pytlík). Poznamenávám k ní, že zápas..
Jan Vargulič
Dům holubí
"Mávání perutí víří prach./ Ptáci krouží a neznají strach,/ měl jsem rád starý dům, jeho práh.." Tak nějak zpíval kdysi Jiří Schelinger. My bydlíme už dvacet let ve starém baráku a kolem nás jsou seskupeny do nepravidelného..
Jan Vargulič
Drsně a velmi nevhodně
Až vymřou všichni, nikdo nám nebude kazit tak zvané reprodukční číslo tím, že infikuje někoho dalšího. Poznamenávám na okraj zprávy, že za včerejšek, kdy se v počtu nově infikovaných zadařilo (7722 nově nakažených), nám konečně..
Jan Vargulič
Štěstí
Bývaly doby (před rokem dvěma), kdy jsme mohli domácí štěstí rozhazovat kolem sebe plnými hrstmi a ještě dost zbylo. V koupelně totiž měl své stálé sídlo pavouček a pak přibyl ještě jeden. Teď už - možná s nástupem Covid krize -
Jan Vargulič
Šťastlivci
Přečetl jsem si z novinových titulků - dál jsem ze slušnosti očima nešel -, že nejbohatší Čech Petr Kellner zchudl letos o 57 miliard a přesto mu pořád ještě pár drobásků zbylo. My doma žijeme sice z ruky do úst (obvykle ovšem..
Jan Vargulič
Poezie v hrobě
I nejlepší poezie skončí jednou v hrobě spolu s těmi, co ji napsali, i když je samozřejmě ve svých čtenářích pořád stále živá. Rimbaud a Verlaine, dva tzv. prokletí básníci, po sobě stříleli, ale asi se i milovali a byl mezi nimi.
Jan Vargulič
Jan Werich s volebním lístkem
Pomalu, hodně pomalu, se prokousávám třísvazkovou Korespondencí V + W, kterou spolu vedli od počátku padesátých let, kdy Voskovec emigroval do USA. Už se dostávám téměř na poslední stránky a nějak se mi dál v textu nechce,..
Jan Vargulič
Vývoj Mikuláše
Už ne Milion chvilek, ale Tři tisíce statečných takovým vývojem prochází Mikuláš Minář, předseda Chvilek, jenž nyní dává svůj čelný post k dispozici a směřuje k založení politického hnutí, s nímž chce vstoupit do parlamentu.
Jan Vargulič
Doma je doma
Uposlechnu výzvu plukovníka Prymuly (je vyšší šarže jak já, pouhý nadporučík v záloze) shodou okolností i ministra všeho našeho zdraví, a s těžkým srdcem zůstanu o prodlouženém a deštivém víkendu doma. Je to ode mne velká oběť,..
Jan Vargulič
Kráska
Rád se dívám na ženské, upoutává mne jejich krása i nevypočítatelnost, dobrota srdce, ale i zrádnost. Vím, že si musím dát pozor, abych nenaletěl, ale upřímně řečeno mám k tomu naletění stále méně příležitosti a já bych tak rád
Jan Vargulič
Poezie je všude. I v Covidu 19
Dívám se právě na hlášení o Covidu 19 - co jiného taky že - a nevěřím svým očím. Stojí tam na obrazovce: "Covidu je hodně, ale je málo nebe..". Pak se podívám pozorněji a vidím, že zbytek posledního slova je skryt za postavou..
Jan Vargulič
Konzultantka
Dříve se tomu říkalo nevěra nebo mimomanželský vztah (pomíjím jadrnější výrazy). Zdá se mi, že pro tento fenomén se začíná prosazovat nové označení, totiž konzultantka. Aspoň jí prý je mladá sexy blondýna zaměstnaná u šéfa..
Jan Vargulič
Mít lokty..
Ze setkání premiérů a prezidentů států Evropské unie si toho moc nepamatuji (taky jsem tam nebyl že..), ale přece jen něco. Konkrétně ten moment, že jdou kolem sebe dva z těch mocných šášulů a vytrčí před sebe ostrý loket..
Jan Vargulič
Správce střech..
Na stará kolena jsem povýšil a vysoko nad hemžením lidí jsem správcem místních střech a vrchním velitelem zdejších poštolek a holubů a zjišťuji, že námi očima často navštěvovaná rodinka poštolek má prokazatelně nejmíň tři členy.
Jan Vargulič
Stav naprosté nouze...
Skončil nám "nouzový stav", a tak jsme se doma konečně pořádně rozšoupli. Měli jsme prima vycházku na balkon (tři kroky tam a tři kroky zpět) a pak po zdravém pohybu na čerstvém vzduchu s výhledem na blízké střechy..
Jan Vargulič
Kecy v kleci..
Už i my máme v rodině ztráty. Králda, jenž se s námi více než 10 let prochroupával životem, najednou není a klec je prázdná, Náš byt je taky klec a podobně i celé Česko je klíckou, ovšem nevím, jestli útulnou, ale žít se v ní dá.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x