Od Káji Maříka ke Kajínkovi aneb jak jsem byl na Mírově..
Poblíž hradeb hradu přeměněného ve věznici pro nejtěžší zločince jsme totiž vybírali brambory - byly tam pěkně velké a doma nám chutnaly. Já, kůže líná, jsem nesbíral, ale jako pedagogický dozor dělal za každým na vlečku vysypaným košem do notesu čárku. Po poledni jsme pak v jídelně zdejšího státního statku pojedli (na výběr bývala dvě jídla) a autobus nás zavezl zpět do blízkého městečka, kde byla škola, na níž jsem 23 let učil. Mimo jiné i to sbírání brambor. Na začátku školního roku se vyfasovaly učebnice, sestavil rozvrh vyučovacích hodin a pak až do konce října jsme na různých místech okresu vypomáhali na polích.
Avšak zpět k Mírovu. Městečko s ním bylo spjato mnoha vazbami. Když jsem na tamní štaci začal učit a vykoukl z okna školy (právě jsem třeba povídal o Karlu IV.,otci vlasti), viděl jsem drátěný plot a strážní věže a na nich ostrahu s puškou. Samozřejmě ostře nabitou. Vězni stavěli městský bazén a obědy si dováželi na dvoukoláku z jídelny, v níž jsme se stravovali i my - učitelé a žáci. Kontakty jsem měl i se zaměstnanci věznice. Jeden z nich, dvoumetrový čahoun, vládl tenisovou raketou na kurtech hned vedle školy. Párkrát jsem si s ním zahrál a až na jeden případ jsem vždy prohrál. Po ochozech u kurtu totiž pobíhal jeho hafan, z nějž šel strach, a navíc - upřímně řečeno - na Pepu (tak se habán jmenoval) jsem neměl výkonnost ani fyzické dispozice. Řada dozorců si u nás dodělávala maturitu a byli mezi nimi hoši chytří i ti méně. Tu maturitu však získali snad všichni, co vydrželi. O Kajínkovi jsem v těch dobách moc neslýchal. Každopádně byl natolik slušný, musím ho pochválit, že utekl z vězení až rok po mém odchodu do penze, takže jsem honičku na něj sledoval jen v televizi - ovšem ne v přímém přenosu. Stejně jsem však měl výčitky, zda jsem svými rozklady o literatuře nezpůsobil, že si třeba strážný nečetl knížku poezie, zatímco on piloval mříže, vylomil je a pak se spustil dolů z hradeb vstříc svobodě, jež dlouho netrvala.
A tak teď po letech jen na dálku z médií sleduji, jak Kajínek, prezidentem omilostněný vězeň, rozvíjí aktivity a jeho příznivci si nechají podepisovat od svého hrdiny části těla i knížku, co napsal, a on chystá další. Fotí se s ním jednotlivci i rodiny a také už - před několika dny - policajti.
Kajínek by mohl být z fleku úspěšným politikem - dovede totiž vysvětlit všecko.
Kde je ten čas, kdy jsem si četl o Káji Maříkovi, slušném chlapci z hájovny a z Brd.
Stýská se mi po něm..
Čas je však jiný a já jsem také jiný.
A kdoví co by dnes z Káji Maříka vyrostlo a bylo, kdyby vystoupil z knížky do reality.
Třeba by ho zabásli - důvod se vždy najde - a on by po propuštění z arestu pořádal besedy a vyprávěl své zážitky právě jako Kajínek..
Ti původně slušní chlapci.
Jeden ze života a jeden z literatury..
Jan Vargulič
Jehla hledačka
Tak si mne ta jehla, lesklá a ostrá, mezi mnoha a mnoha lidmi našla, bodla a vpravila mi do ramene onen snad zázračný mok (pfizer). Zdvořile jsem se po chvíli zeptal, kdy se bude bodat, že čekám. Odvětili, že už se stalo.
Jan Vargulič
Četná pozorování
..rázu přírodovědného mívám sedě u svého puzzliště a vyhlížeje ven na blízkou (dosáhl bych rukou?) střechu od sousedního baráku a úzký proužek nebe nad ní. Nekonečná říše živočichů všech tvarů a forem je pro mne žel zredukována..
Jan Vargulič
Registrovanej
Díky výpomoci lidí tady okolo jsem šťastně (či nešťastně) registrovanej, mám své číslo (nikomu je neřeknu ani manželce), prý PIN, hluboko vpálené do ještě trochu živého masa jak to dobytče tam kdesi na už ne tak divokém Západě.
Jan Vargulič
Ach, léto
Při šumění topolů, vlastně jen jednoho, sedával jsem na balkonu - já kripl - uprostřed i na okrajích žhavého léta s knihou v ruce, sedával a pospával poblíž truhlíku, byl ve výši mé hlavy a pěstovali jsme v něm afrikány. Kde se..
Jan Vargulič
Pěkné okamžiky
Dívám se na ligový fotbal, zatímco žena vedle v kuchyni probírá sáčky a pytlíky s potravinami a vyřazuje ty s prošlou záruční lhůtou (já kupodivu procházím dále, i když jsem vlastnostmi taky pytlík). Poznamenávám k ní, že zápas..
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
V německém Magdeburgu strhl vichr skákací hrad i s dětmi do Labe
V německém Magdeburgu v neděli poryv větru strhl do Labe skákací hrad, na kterém se bavilo několik...
Ruští úředníci utíkají z Ukrajiny, nedočkali se slíbené raketové kariéry
Ruští úředníci, kteří v počátcích invaze odešli na výzvu Kremlu pracovat na okupovaná území na...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
Prodej rodinného domu 84m2, pozemek 84m2
Litoměřice - Předměstí
3 300 000 Kč
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x