Jsem o 17 mladší a tudíž s Klémou jsem žádné osobní zkušenosti neměl. Dokonce jsem nebyl ani na vojně, protože jsem měl modrou... Nicméně pamatuji toho taky hodně. Například Milouše Jakeše

Váš věk Vám závidím, vzpomínky na Milouše Jakeše už méně - ostatně já jej vlastně také pamatuji, i když tak trošku na dálku..

Jó,časy mění. Vy jste cvičil a šaškoval při nácviku na americké imperalisty a naši hoši teď zase cvičí a šaškují při nácviku boje proti imperalistům ruským .

Já šaškuji dodnes - někdy sám proti sobě..

z

Matně si pamatuji jak mě matka vzala na Vítkov podívat se na toho pána v rakvi. Nikdy jsem se jí nezeptala proč mě tam vlastně brala, a proc tam vůbec šla...

Aspoň v tomhle jsem měl větší štěstí než Vy..Naši mne tam nevzali, i když mne to možná minulo o fous. V roce 1952 jsme se stěhovali do jednoho města v Šluknovském výběžku a hned jsem jel se školou na týdenní pobyt do Prahy a vyšplhali jsme se na ten vršek. To ovšem ještě Kléma žil a pomalu se - prý - upíjel..Bylo to v době olympiády v Helsinkách a já se tehdy zajímal spíše o Zátopka..

Čas to ještě nevyléčil a neodvál (paní Semelová i pan poslanec Staník jsou příkladem rozmanitého fosilního myšlení).